Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

            Eliška

Obrazek 

 

 

 

Eliška

 

  

 

Zvoní  telefon, umírá kočka. Sednu do auta a jedu. Uz z dálky vidím zmítající se tělo. Poslední síly, poslední snaha postavit se na nohy. Nejde to.

Obrazek 

 

Eliška první den

 

 

 

  

 

Sídliště a chodník u vchodu, kde prošlo ten den jistě hodně lidí.  Prší a je studený dubnový den.  S nikým nepohne  celé dopoledne boj o život, odehrávající se mu přímo před očima. Lidé venčili svoje psy a zase se vrátili domů, byla opravdu zima a navíc mrholilo. A potom přeci, zvoní mi telefon.

 Obrazek

 

 

 

 

Eliška první den

 

 

 

  

 

Eliška ležela a zmítala se  u chodníku mezi psími výkaly. Už se nemohla postavit na nohy a poslední síly  stačily jen k tomu, aby ještě ukázala svoje zuby a zastrašila útočící psy i lidi. Neměla jsem rukavice. Co teď? Byla odhodlaná mě pokousat. Měla jsem jen přepravku a odhodlání ji přesvědčit. Vzala jsem spodní díl přepravky, bylo jasné, že Eliška utéct nemůže a začala ji přesvědčovat. Porozuměla mi okamžitě a  plazila se  k přepravce. Pomoci předních noh se doškrábala  i do přepravky. 

 Dospělá kočička Eliška vážila 1,7 kg. Strávila i své vlastní svaly a nedokázala udržet ani svoji tělesnou teplotu .Mnoho nadějí jsme si nedělali, ale Eliška se nevzdala. Nechala se zavodňovat, potom krmit a léčit.  Když to zkrátím, z kukly se vyklubal krásný motýl a byla to kočka Eliška. Po tom, co musela prožít má „plavací zadeček“. To by nebylo to nejhorší. Horší je, že už nikdy nenašla důvěru k lidem. Všech cizích lidí se panicky bojí . Eliška není kočička pro běžné umístění. Zůstává v mojí péči. Je nabízena pouze k virtuální adopci. ( Jana )

 

 Obrazek                             ObrazekEliška se zotavuje  

 

 

 

 

 

Dnes je Eliška spokojená kočička

 

 

ObrazekA je to krásná a hodná kočička