Jdi na obsah Jdi na menu
 


O Madlence

O Madlence

268696_1630116051599_1797555583_1036977_1617024_n.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Jmenuji se Madlenka.  Jsem kočička, která žila životem venkovní kočičky. Nikdy jsem nepoznala teplý pelíšek ani pravidelně naplněnou misku.  V zimě mi bylo zima, neměla jsem se kam schovat a ani mě nikdo nepohladil. žily jsme s ostatními kočičkami a snažily se přežít. Jedna hodná paní nám nosila jídlo. Jednou ale přišel zlý člověk a kočičky pobil. I mě chytil a ucítila jsem velkou bolest. Přestaly mě poslouchat moje zadní  nožičky.  Nechal mě ležet, myslel si zřejmě, že stejně zemřu. Ale já jsem zemřít nechtěla. Věděla jsem, že mám dvě malá koťátka, která se narodila jen před několika málo dny. Bolest byla veliká, ale snažila jsem seji přemoct a pomocí předních nožiček jsem se doplazila ke svým ma lým dětem. Věděla jsem ,že jsou  mě zcela závislé a starala jsem se o ně jak mi to jen moje ochrnutí dovolovalo. Umyla jsem je a nakrmila. Byla jsem zoufalá, protože jsem nemohla  lovit a ani utéct před psy.  Naštěstí mě našla paní, co nám nosila jídlo a odnesla mě i s koťátky k jiné paní, která mě uložila na deku a dávala mi jídlo. Byla jsem moc ráda. Ale začalo mě  bolet bříško. Nemohla jsem se sama vyčůrat. Nešlo to.  Také jeden můj malý chlapeček začal chřadnout a nechtěl pít. Starala jsem se o něj, jak jen mi to můj stav dovoloval. Přesto se jednoho dne přestal hýbat a byl mrtvý. Zbyl mi jen Moureček. Ten se naštěstí  má k životu,  snaží se a pěkně pije.  Byla jsem zoufalá a bezmocná kočička, která se nemohla ani sama vyčůrat. Proto mě paní odvezla do nemocnice pro zvířátka. Jeden moc hodný pan doktor se mě ujal a také mi dvakrát denně pomáhal se vyčůrat. Moc se mi vždy ulevilo. Čekala jsem stále, že moje nožky přeci jen jeden den začnou poslouchat a postavím se na ně. Také pan doktor v to doufal, že se můj stav zlepší a budu moct zase chodit a sama čůrat. Jenže mi to stále nejde. Snažím se jen pomocí předních nožiček se posunovat a zadní téměř bezvládně táhnu za sebou. Přesto se nevzdávám, snažím se a také o Mourečka se starám.

A tak plynuly dny a já jsem stále byla v nemocnici pro zvířátka. Tam ale žádná kočička nemůže být pořád. Bála  jsem se, co se mnou bude. Bála jsem se i o mého malého Mourečka. Kdo si nás vezme a kam půjdeme ? Najdeme nějaké místečko, kde nás budou mít rádi a postarají se o nás?   A jednoho večera  mě s Mourečkem naložili do auta a jeli jsme dlouho. Moc jsem se celou cestu bála. Přeci jen nemůžu utíkat,nemůžu ani chodit, jsem bezmocná  a Moureček je ještě malý kočičí chlapeček. Dojeli jsme až pozdě večer a mě čekala moje budoucí  panička. Dala nás spokoje, kde jsme-li nachystané pelíšky a také misky s jídlem. A já moc ráda papám. Hned jsem do toho pustila. Strach jsem stále měla a tak jsem se raději i Mourečkem schovala. Nevěděla jsem, zda  nám zase ti neznámí lidé nechtějí ublížit. v lidech jsem se moc zklamala. Moc mi ublížili a způsobili zranění, které budu mít zřejmě po celý život. Ale ráno jsem zase dostala to dobré papání. Začínám pomali věřit, že mě mají rádi, že mi chtějí pomoct. Ta paní mi také říkala, že jsou ještě jiné a moc hodné paní, které mě mají rády a které mi posílají korunky, za které se kupuje to dobré papání.   Jsem moc ráda, že máme s Mourečkem domov, kde jsme v bezpečí a kde se o nás starají.  Vím, že péče o mě je náročná jak časově tak hlavně finančně. Proto prosím všechny hodné lidičky o pomoc. Spotřebuji  hodně plíneček, utěrek, občas se pokakám a tak se musí  hodně prát.  Taky se musí platit topení, aby nám nebylo zima. Bydlíme s  Mourečkem v jiném domku. Máme koronaviry. Chtěla bych moc žít a mít se konečně dobře. Jsem moc vděčná za teplíčko i za dobré jídlo. I Moureček, přesto, že je ještě tak malinký.  Jsem ráda, že Vás mám, že mi pomáháte,když jsem sama bezmocná a odkázána jen na Vaši pomoc.    

Vaše Madlenka

 Fotogalerie

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Madlenka a Eliška

(Petra, 3. 11. 2012 15:44)

Ráda bych chtěla podporovat kočičku Elišku a Madlenku.?Děkuji Hovořím zde o virtuální adopci.Děkuji za odpověd.Petra Feiglova

Re: Madlenka a Eliška

(Jana, 6. 11. 2012 23:26)

Dobrý den, paní Petro. Děkuji Vám za rozhodnutí podporovat naše dvě kočičky. Napište mi, prosím, na mail. Děkuji

Madlenka

(medvidek, 29. 9. 2012 12:48)

milá Madlenko, připomněla jsem si tvůj příběh, i když jsem ho přibližně před rokem průběžně sledovala... jsem ráda, že se ti daří v rámci možností dobře, moc ti fandím, jsi statečná a šikovná kočička!! ♥♥♥
co je s Mourečkem? našel nový domov?? :-)))

Madlenka

(Jana, 30. 9. 2011 16:46)

Srdečně děkujeme všem, kdo Madlenku podpořili a zaslali nám pro ni věci nebo finanční dar. Moc si Vaší pomoci vážíme.

Madlenka

(Věra, 31. 8. 2011 0:43)

Milá Madlenko, ráda Ti něco pošlu, jen si zjistím jak a kam. Zkus poprosit svoji pabičku, aby se pozeptala u veterinárního lékaře na rehabilitaci. Nevím, jak by byla pro Tebe vhodná koupel a hlavně cvičení v teplé, ne chladné vodě, různé jemné vodní proudy apod. Ale časté rehabilitační cvičení, masáž by snad byly vždy dobré, určitě posílí svaly, aby sis třeba jednou mohla stoupnout na všechny čtyři nožičky. Kéž by roentgen a jiná vyšetření páteře, nervů byly alespoň trochu pozitivní. Jsi statečná kočička a ze srdce Ti přeji všechno šťastné a dobré a celý život už bez bolesti. Zprávu o Tobě přepošlu dalším lidem. Buď zdráva. Věra

Madlenka

(Renata, 24. 8. 2011 16:24)

Madlenko,moc ti držím palečky.I já už ti poslala penízky a myslela,že to pomůže.Lidi jsou moc zlý.Já měla taky zraněného kocourka na páteř,ale ten se naštěstí z toho dostal.Tvoje povídání přepošlu všem hodným lidem.Hlavně,aby tě to nebolelo a už se budeš mít jen dobře.